která jsem brala jako pravdu, byla ve skutečnosti jen reakce na to, jaký svět jsem chtěla „přežít“ jako dítě. A že pokud je nezpochybním a nepustím, řídí můj život místo toho, abych ho řídila já sama. Prošla jsem hlubokým procesem sebeuvědomění, ve kterém jsem se učila rozpouštět roli „hodné, přizpůsobivé a nenáročné“ dívky. Té, která se snaží vyhovět, být nenápadná, nekomplikovat věci a nezklamat.